Legenda o Golemovi
Stejně jako každým rokem se i letos konala podzimní víkendová akce pod záštitou LT Prosatín. Opět jsme se vydali strávit klidný víkend do rekreačního střediska Kutiny a jako již tradičně se nám to zvrtlo ve velmi napínavý a dobrodružný příběh.
Už na vlakovém nádraží ve Vlkově jsme narazili na partičku zvláštních a tajnůstkářských mužů. Měli namířeno stejným směrem jako my. I když nám tu hned ze začátku něco nesedělo, dál jsme si mužů nevšímali a jen jsme si užívali představy krásně strávených dní plných odpočinku a zábavy v přírodě, s kamarády a bez rodičů. O to větším překvapením pro nás bylo, když jsme zjistili, že tato partička je s námi ubytovaná. Při večeři jsme si muže důkladně prohlédli a podle toho jak vypadali, jsme usoudili, že se jedná o vyznavače židovské víry. Vypadalo to, že se na něčem tajném domlouvají a nebyli bychom to my, abychom se tomu nepodívali na kloub. Hned po večeři se židé sbalili a někam odešli. Nedalo nám to a po chvíli jsme se rozhodli jít za nimi. Když jsme dorazili na místo, vypadalo to jako by tam chystali nějaký obřad. Dozvěděli jsme se však, že se cítí být znovu v ohrožení a chtěli by postavit Golema, který jim může poskytnout potřebnou ochranu. Bohužel jim právě nastal šabat a oni nemohli pracovat a tak jsme jim nabídli naši pomoc.
Jako první úkol jsme museli rozluštit starodávný pergamen, na kterém byl návod, jak sestrojit Golema. Ten byl však napsán neviditelným písmem. Ale my už jsme v řešení záhad zběhlí a pergamen jsme nahřáli nad plamenem a přečetli. Za odměnu jsme dostali plán okolí s popsanými místy, kde se nachází suroviny na stvoření Golema, ale popisky byli hebrejsky a tak jsme se hned dalšího rána dali do luštění hebrejského písma.
Po vyluštění mapy jsme se po skupinkách vydali pro panenskou hlínu, pramenitou vodu a šém. Během této cesty jsme museli plnit různé úkoly a překonávat překážky, abychom se vůbec dostali k potřebným surovinám. Když jsme všichni donesli, to co bylo potřeba, začali jsme tvořit. Pod dohledem židů jsme vytvořili Golema a večer jsme se vydali na posvátné místo a chystali jsme se ho probrat k životu. Každý z nás mu v temném tunelu vložil do úst šém a řekl magickou formuli „UVA CHARTA BACHAIM“. Golem se probral k životu, ale žid který vkládal šém jako poslední nás zradil a zmocnil se Golema jen ve svůj prospěch. Museli jsme jej zastavit a na to byl jen jediný způsob, a to opět Golema uspat. Nezbylo nám nic jiného, než z nápisu „EMET“, který se po oživení Golema rozsvítil na vedlejší louce a znamenal „ŽIVÝ“, smazat počáteční „E“ a tím ho opět uspat. Po namáhavé bitvě se zrádcem se nám to povedlo.
Bylo však nutné vymyslet, co s ním uděláme, aby se tohle nemohlo víckrát opakovat. I na tohle jsme našli řešení. Jeden z nás táborníků si vzpomněl na našeho kamaráda Franty Pöckla a tomu by se Golem určitě hodil na pomoc do pekárny. Po tomto namáhavém dni jsme byli všichni rádi, že můžeme zalehnout do teplé postele a načerpat sílu na cestu domů.
Ráno si nás židé zavolali do klubovny, aby nám poděkovali a rozdali nám odměny. Překvapením pro všechny byl obrovský upečený Golem, kterého nám na oplátku poslal Franta Pöckl za Golema opravdového. Na vynikajícím, pečeném Golemovi jsme si pochutnali při obědě, kde jsme jej přikusovali ke guláši. Nacpali jsme si břicha k prasknutí a mohli jsme se vydat na cestu domů, zpátky za rodiči, kteří už na nás dychtivě čekali a my jim mohli konečně říct, co všechno jsme zase prožili.
za LT Prosatín Marcela Čechová
