Vyhledávání

Sponzoři

Podporují nás

< návrat zpět

2004- Říše pohádek

Říše pohádek zachráněna!

Řádění zlého Černokněžníka učinili přítrž až prosatínští táborníci. Svými hrdinskými činy tak získali nesmazatelné místo vedle takových pohádkových velikánů jakými byli H.Ch.Andersen, bratři Grimmové, Božena Němcová, K.J.Erben a J.Cimrman. Začněme ale po pořádku, bylo, nebylo…

      Naše pohádkové dobrodružství začalo v neděli 18. 7. 2004 ve 14 hodin před jídelnou ZŠ Velká Bíteš, odkud jsme vyrazili strávit pohodových čtrnáct dní ve stanovém táboře, který byl i letos umístěn v blízkosti Tasova. Většina lidí si obvykle od takového pobytu slibuje příjemné lenošení u vody, pokud možno s dostatkem, pardon, nadbytkem jídla, spoustu volného času a jistotu, že se po nikom nebude nic chtít. To je možná pravidlem všude jinde, nikoli však na Prosatíně. Historie a dost možná že i jisté Génius loci tohoto tábora nás každoročně přesvědčuje, že se zde děje něco neobvyklého a na několika řádcích těžko popsatelného, zkrátka kdo nezažil, neuvěří…
      Hned první den večer přišel k uvítacímu táborovému ohni pohádkový dědeček s velice špatnou zprávou. Zlý černokněžník se zmocnil několika pohádek a chystá se chopit dalších, pokud mu nepomůžeme jeho řádění zastavit. Jako už mnohokrát v minulosti jsme se po hlavě vrhli do nového dobrodružství nedbaje možných rizik a nebezpečenství. Touto dobou již všichni věděli, že následující dny budeme prožívat situace, které jsme doposud znali jen z knížek a vyprávění. Získat zpět pohádku do moci pohádkového dědečka bylo možné pouze novým prožitím té které pohádky. První kontakt se světem pohádek vedl skrze notoricky známý příběh o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém. Naši mladí táborníci již první den naznačili, že jim rozhodně není lhostejný osud tohoto fantaskního světa ve kterém strávili a bezpochyby tráví část svých životů. Ve zdejších zeměpisných šířkách se občas říkává, že první vyhrání z kapsy vyhání… Nevím sice kdo toto "moudro" pustil do světa, nicméně pro vývoj a tím spíše pro výsledky našich dalších zkoušek se toto rčení ukázalo naprosto liché. První úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat a hned následující den se nám podařilo ukojit nenasytný Otesánkův apetit. Večerní "žrací" soutěž, které se pochopitelně účastnil i nejvyhlášenější ze všech jedlíků, pak byla především vysvobozením pro naše zásobovače a kuchaře. Ve středu si všichni táborníci mohli udělat obrázek o stravovacích návycích na dálném východě, s pohádkou Alí Baba a 40 loupežníků k tomu měli nejvhodnější příležitost. Ačkoliv smyslem našeho pobytu ve této vybrané společnosti chmatáků a nejrůznějších lapků bylo loupit, loupit a zase loupit, ne všichni prokázali k tomuto "řemeslu" ty nejlepší předpoklady. Což vlastně musíme hodnotit jako pozitivum. Ale abychom děti přeci jen trošku zasvětili do tajů zlodějské profese, hned v noci se vydali do lesa sbírat z chaloupky perníček, pro což neměla pochopení ani baba Jaga ani její přisluhovač dědek Pešek. Dvě zachráněné pohádky v průběhu jednoho dne byl solidní, avšak velmi vyčerpávající výkon. Všichni se proto již těšili do svých postelí, když v tom nad táborem prolétl obří hořící pták Ohnivák a předznamenal, kterou pohádku půjdeme zachraňovat zítra. Dopoledne se zápolící oddíly museli snažit obstát v liščím pětiboji, aby si zasloužili co největší přízeň lišky Ryšky. V podvečer se pak pustili do Měděného, Stříbrného a Zlatého zámku pro ptáka Ohniváka, koně Zlatohříváka a nakonec i pro princeznu Zlatovlásku. Motivace všech soutěžících byla natolik silná, že někteří z nich šli až za práh svých schopností a možností. Nakonec se nám podařilo uspět ve všech náročných zkouškách a pták Ohnivák tak našel svého vítězného majitele. V pátek ráno si všichni namísto rozcvičky obuli sedmimílové boty a rozešli se do nejrůznějších stran a směrů na výlet. Ke cti všech výletníků a cestovatelů slouží skutečnost, že se všichni dostavili v pořádku zpátky. Mohli tak následující den pomoci při stavbě táboráku, který se tematicky nesl v duchu pohádky o DrVoštěpovi. Neděle je na táboře již několik let vyhrazena návštěvnímu dni, aby se rodiče mohli podívat jakým způsobem tráví jejich ratolesti čtrnáctidenní pobyt na Prosatíně. Nájezd rodičů nakonec přečkali všichni účastníci bez úhony a mohli se tak těšit na druhou polovinu tábora, kdy je čekala další dobrodružství.
      Začátek druhého týdne odstartovala klasika z orientu konkrétně příběh o Alladinovi a jeho kouzelné lampě. V pořadí v jakém oddíly nalezly Alladinovu lampu také získaly přiměřený počet přání, jejichž seznam obdržely současně s lampou. Všichni si pak vybrali podle svého gusta jednotlivá přání na jednotlivé dny. A že se jim dostala do ruky mocná zbraň poznali velice záhy, kdy byly ke svačině podávány lívance. Pro Džina z láhve nebylo nic snazšího než vyplnit přání celého tábora po sladké pochoutce. Obecně se počítalo s tím, že si táborníci raději vyberou návštěvu rybníku, ale větrné počasí nevyvolávalo u nikoho potřebu po nastuzení. České země sice pamatují i takové borce, kteří dokázali poručit větru dešti, naštěstí náš Džin uměl jiné věci než tito taky "lidé". Následující den se však stalo něco s čím nikdo nepočítal. Krátce po probuzení si již ti pozornější mohli všimnout, že se lampa ztratila. Nebyla lampa, nebyl Džin, nemohla být splněna přání. Tento první dílčí neúspěch sice zchladil optimismus většiny táborníků, o to rozhodněji však vstoupili do pohádky Jak tahali řepu. A to považte, že naše řepa vážila neuvěřitelných 1460 kg. Pro úplnost musím dodat, že naše řepa byla červené barvy a dokonce vlastnila SPZ - 2J2 5743. Po dopolední prověrce fyzické síly, si mohli odpoledne všichni prověřit i svoje vědomosti a mentální kvality v pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Museli zde využít všech znalostí, které se v průběhu tábora naučili. Tábor samozřejmě není jen o hrách, zábavě, ale i o učení nejrůznějších dovedností jakými jsou : uzlování, bylinky, topografické značky, mapa + buzola, zdravověda, ohně, Šifrování, stopy zvířat a mnoho dalších. V noci čekala táborníky druhá noční hra, ve které nešlo o nic jiného než o zpětné získání Alladinovy lampy z loupežnického doupěte. Využili jsme početní převahy a po překonání odporu loupežníků se nám zjevil Džin z láhve. Ve své řeči pravil, že nemůže sloužit neodpovědným uživatelům, proto již táborníkům nesplní ani jedno jediné přání. Poněkud trpký konec, ale byli jsme rádi, že i tuto pohádku jsme nakonec dokončili se ctí. Další den dopoledne přišel mezi děti Krakonoš s prosbou, zda by mu nepomohli udělat pořádek v revíru. V průběhu tábora už musel každý něco o přírodě pochytit, takže troška bylinkaření, znalosti nejrůznějších dřevin a zvířeny a bylo hotovo. Příběh o kouzelné fazoli každý z nás zakusil téhož dne odpoledne. V této soutěži plné zvratů nakonec zvítězili všichni kdo se po fazoli dostali z obrova paláce zpátky dolů na zem. Vzhledem k tomu, že si nikdo z rodičů nestěžoval, že by mu po táboře chybělo dítě, lze považovat i tuto pohádku za šťastně zvládnutou. Ve čtvrtek proběhla dle ohlasu dětí a výsledků táborové ankety nejúspěšnější a nejoblíbenější hra letošního tábora. Pod záštitou Ferdy mravence děti simulovaly život ve velkém mraveništi, zakládali si svoje živnosti a věnovali se nejrůznějšímu podnikání. Odpoledne příjemně ubíhalo, ale to ještě nikdo netušil co provede samotný Ferda mravenec, kterému dokonce přiřknul Tomáš Hanák v představení divadla Sklep parodujícímu známý kritický klub, přívlastek "svatý" Ferda. Vědom si své pozice v celém společenství založil vlastní banku s vražedným úrokem 50 %. Podařilo se mu tak celkem snadno přetáhnout zákazníky od centrální banky, která posléze musela vyhlásit bankrot a svoji banku potom vytuneloval. To je co? Ve čtvrtek v noci pak nastal zlom v našem čtrnáctidenním pohádkovém poslání. Pohádkový dědeček nás zavedl k branám pekla, kde nám samotný Lucifer dovolil získat zpět své úspory od Ferdy mravence. Ten se mezitím za své těžké zločiny dostal naprosto po právu do pekla. Jeho pomocníci z říše hmyzu, nejrůznější klíšťata, ušáci, mandelinky apod. mu sice dělali zákeřnou ochranku, jenže převaha táborníků nakonec zlomila jejich odpor a své úspory jsme měli zpět. Vítězem se však stal samotný Lucifer, neboť zajisté znáte starou pravdu, že co peklo schvátí, už zpátky nenavrátí. Ale protože Lucifer se zdál být v dobrém rozmaru, nabídl nám obchod. Pokud mu přivedeme do pekla Černokněžníka získáme svobodu. Na takový návrh nešlo nepřistoupit. V pátek si nikdo nemohl dovolit zahálet, všichni vydolovali poslední zbytky sil a pustili se do hledání Černokněžníkova sídla. Těžko byte mohli číst tyto řádky, kdyby se táborníkům nepodařilo Černokněžníka nalézt a v závěrečném souboji porazit. Říše pohádek byla nakonec zachráněna, Lucifer nám ještě kromě slíbené svobody zajistil večerní oslavu, na které se hodovalo, zpívalo a tančilo až do pozdních večerních hodin.
      Závěrečným táborákem jsme se stylově rozloučili s pohádkovou říší a velmi neradi jsme se navraceli do míst, kde naše dobrodružství začalo. Atmosféru letošního jubilejního 20. ročníku tábora vám může přiblížit množství fotografií a výsledků všech celotáborových her, které budou umístěny na našich webových stránkách WWW.PROSATIN.WZ.CZ Kdo by chtěl zažít skvělých 14 prázdninových dnů, ať se počátkem jara pídí po přihláškách, buď na internetu, nebo při naší každoroční návštěvě ZŠ Velká Bíteš. A vězte, že zájem o náš tábor každoročně stoupá, proto neotálejte... Na přelomu roku vás budeme informovat o podzimní víkendové akci, kterou pořádá naše Pionýrská skupina a která se uskuteční nejspíše v termínu od 15 - 17. října 2004 na Kutinách. Závěrem bych chtěl ještě poděkovat všem, kteří nám pomohli s organizací letošního tábora jak finančně, tak materiálně. Největšími sponzory byli : Město Velká Bíteš, Pekařství Pöcklová, Nápoje Loukotová. Děkujeme


Kolektiv vedoucích LT Prosatín Marek Loucký
Zpravodaj Velké Bíteše, říjen 2004

Diskuze

Oblíbené

Rádio Samson | Play.cz - rádia online

Rádio Samson | Play.cz - rádia online